České Budějovice,
metropole Jihočeského kraje s téměř 100 tisíci obyvateli, se mohou pochlubit bohatou historií a kulturním dědictvím. Toto královské město bylo založeno v roce 1265 Přemyslem Otakarem II. a leží na strategickém soutoku řek Vltavy a Malše. Od svého založení se České Budějovice staly centrem řemesel a obchodu, což bylo umožněno díky jejich výhodné geografické poloze a napomohlo rychlému rozvoji města.
V 16. století se v okolí Českých Budějovic těžilo stříbro a město také provozovalo vlastní mincovnu. Dalším významným mezníkem v historii města byl rok 1832, kdy zde byla zprovozněna první koněspřežná dráha vedoucí do Lince v Rakousku. Tato dráha dnes slouží jako technická památka a je otevřena veřejnosti.
Koněspřežka
Železnice mezi Linecem a Českými Budějovicemi, vybudovaná v letech 1832 až 1852, je považována za nejstarší kontinentální železnici v Evropě. Tento významný milník v historii železnic byl realizován díky Františku Antonínu Gerstnerovi (1795-1840), který naplnil vizionářský projekt svého otce, F. Josefa Gerstnera. Trasa této železnice měřila 120,8 km a položila základy pro rozvoj budoucí evropské železniční sítě.
I po staletích je možné v krajině mezi Českými Budějovicemi a Lincem objevit stále dochované části této historické železnice, včetně náspů a fragmentů původních kolejnic. Kolejnice byly navrženy jako ocelové pásy přibité k dřevěným trámům. Rozchod kolejí činil 1106 mm a vzdálenost mezi pražci byla přesně jeden sáh, což odpovídá 1896 mm. Tyto technické specifikace ukazují na unikátní konstrukční prvky, které přispěly k funkčnosti a trvanlivosti této železnice.
Od roku 1847 jsou České Budějovice proslulé výrobou tužek pod značkou Hardmuth a také se pyšní dlouholetou tradicí v pivovarnictví. V roce 1960 bylo otevřeno místní výstaviště, na kterém se pravidelně koná oblíbená zemědělská výstava Země živitelka. Od roku 1991 se město může chlubit statusem univerzitního města.
Historické centrum města dominuje náměstí Přemysla Otakara II., kde najdete imponující Samsonovu kašnu a majestátní Černou věž. Tato věž, vysoká 72 metrů, stojí na jednom z rohů náměstí a je významnou dominantou města.
Samsonova kašna,
Samsonova kašna, vybudovaná v letech 1721 až 1727, představuje architektonický skvost barokního stylu, který se pyšní na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Jako jedna z největších kašen svého druhu v České republice, tato kašna nejenže slouží jako významná kulturní památka, ale také jako symbol města, oslavující jeho bohaté historické a umělecké dědictví.
Dominantním prvkem kašny je impozantní kamenná nádrž o průměru 17 metrů s osmihranným barokním půdorysem. Ve středu této nádrže se vypíná prismatický podstavec, zdobený čtyřmi sochami chrličů umístěnými na jeho bocích. Na tomto podstavci stojí skupina čtyř atlantů, kteří podpírají obrovskou kruhovou mísu. Z misky se zdvihá další podstavec, na němž je umístěna socha biblického hrdiny Samsona, jak ovládá lva. Samson je zobrazen otočený na sever, ve směru k Praze.
Po obvodu hlavní nádrže jsou umístěny čtyři dekorativní kamenné vázy, které esteticky doplňují celkový vzhled fontány. Okolo ní je rozmístěno 24 kamenných sloupků spojených robustním řetězem, což kašně dodává majestátní a uzavřený charakter.
Černá věž,
Tato věž, původně známá pod různými jmény jako Nová, Velká, Farní nebo Městská, prošla dlouhou historií. Během 18. století nedošlo k žádné zásadní rekonstrukci, což mělo za následek její postupné zchátrání. Lidé proto začali věž nazývat Černou, což se nakonec stalo jejím oficiálním názvem.
Samostatně stojící městské věže tohoto typu jsou v českých zemích poměrně vzácné, na rozdíl od Itálie, kde jsou tyto architektonické prvky běžnější. V České republice lze podobné věže najít pouze v několika málo městech, mezi které patří Klatovy, Kolín a Hradec Králové. Tyto věže jsou díky svému umístění unikátními památkami, které určitě stojí za návštěvu a prozkoumání.
Tato věž byla původně vybudována jako obranná stavba, sloužící nejen k ochraně města před nepřátelskými útoky, ale také jako preventivní opatření proti požárům. Kromě své obranné funkce sloužila také jako domov pro strážného a jeho rodinu, kteří zde žili až do roku 1956. Strážný mezi svými povinnostmi měl i úkol v případě požáru vyvěsit prapor směrem k ohni a zazvonit na varovný zvon. Na vrchu věže žila také koza, která byla součástí strážného domácnosti.
Českobudějovická radnice,
Českobudějovická radnice, původně renesanční stavba z 16. století, byla později přestavěna do barokního stylu a dnes je považována za jeden z nejvýznamnějších architektonických pokladů města.
Rekonstrukce proběhla v letech 1727 až 1730 podle designu Antonia Erharda Martinelliho, dvorního architekta rodu Schwarzenbergů. Radnice byla vybudována na místě starší renesanční budovy a dvou sousedních domů. Její bohatě zdobená fasáda zrcadlí ekonomický rozvoj města a autonomii městské správy té doby.
Nad hlavním středním oknem je umístěn městský znak Českých Budějovic, který je doplněn o heraldické symboly Moravy, Čech a Slezska. Fasáda je také zdobena antickými motivy, které symbolizují měšťanské ctnosti jako jsou odvaha a věrnost.
Z původního opevnění se do současnosti zachovaly některé části hradeb a věží, včetně Železné panny, která je známá díky svému spojení se středověkým mučícím zařízením.
Železná pana
Název „Železná panna“ byl inspirován mučícím zařízením tohoto jména, které bylo původně umístěno ve věži. Dnes je zde vystavena jeho replika společně s kopií dopisu, který napsal jeden z posledních budějovických katů. Samostatně stojící městské věže jsou v Českých zemích poměrně neobvyklé, oproti Itálii, kde jsou tyto architektonické prvky mnohem běžnější.
V blízkosti náměstí se nacházejí dobře zachované masné krámy z 16. století, které dnes slouží jako oblíbená pivnice stejného jména. České Budějovice tak nabízejí návštěvníkům nejen historické památky, ale i živou kulturu a gastronomii.
© All Rights Reserved.