Český Krumlov
jedno z nejpůvabnějších a nejvíce navštěvovaných měst v České republice. Bylo založeno ve 13. století šlechtickým rodem Vítkovců, a později přešlo do držení Rožmberků, jejich nástupců. Nejvýznamnější památkou Českého Krumlova, která má evropský význam, je hrad a zámek, druhý největší v České republice po Pražském hradu. Tento komplex se skládá z Horního a Dolního hradu, kde Hornímu vévodí bohatě zdobená renesanční válcová věž. V jednom z nádvořích se nachází unikát světového formátu – barokní zámecké divadlo z počátku 17. století, které se vyznačuje mimořádně zachovalým vybavením, kulisami i kostýmy. Součástí zámku je také rozlehlá barokně-rokoková zahrada o ploše 11 hektarů, ve které se uprostřed tyčí krásná barokní kaskádovitá fontána. Nedaleko se nachází barokní letohrádek Belárie, který je využíván jako kulisa při večerních představeních Otáčivého hlediště, slavné divadelní scény pod širým nebem. Zámecká zahrada je se zámkem propojena několikaposchoďovým mostem zvaným Na Plášti. K zámku přiléhá čtvrť Latrán, která se pyšní řadou cenných gotických domů.
Latrán je propojen s vnitřním městem dřevěným mostem a chráněn ze tří stran meandry Vltavy. Tato část Českého Krumlova se pyšní původní, převážně gotickou a barokní architekturou, která je protkaná úzkými, malebně zakřivenými uličkami. Od svého vzniku se stavebně téměř nezměnila. Siluetu města výrazně dotváří štíhlá věž gotického chrámu sv. Víta z 1. poloviny 14. století, a pozornosti jistě neunikne ani věž bývalého kostela sv. Jošta.
Vnitřní město
Vnitřní Město je historické jádro Českého Krumlova, které je celé obklopeno malebným meandrem řeky Vltavy. Tato část města je propojena s ostatními čtvrtěmi několika mosty – Lazebnickým mostem se čtvrtí Latrán, mostem Dr. Edvarda Beneše se čtvrtí Plešivec a dalším mostem se čtvrtí Horní Brána. Významným spojením pro centrum města je rovněž Jelení lávka, která zajišťuje přístup k Jelení zahradě.
Objevíme zde množství skvěle dochovaných městských domů – gotických, renesančních a v menší míře i barokních.
Českokrumlovská radnice
Samsonova kašna, vybudovaná v letech 1721 až 1727, představuje architektonický skvost barokního stylu, který se pyšní na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Jako jedna z největších kašen svého druhu v České republice, tato kašna nejenže slouží jako významná kulturní památka, ale také jako symbol města, oslavující jeho bohaté historické a umělecké dědictví.
Dominantním prvkem kašny je impozantní kamenná nádrž o průměru 17 metrů s osmihranným barokním půdorysem. Ve středu této nádrže se vypíná prismatický podstavec, zdobený čtyřmi sochami chrličů umístěnými na jeho bocích. Na tomto podstavci stojí skupina čtyř atlantů, kteří podpírají obrovskou kruhovou mísu. Z misky se zdvihá další podstavec, na němž je umístěna socha biblického hrdiny Samsona, jak ovládá lva. Samson je zobrazen otočený na sever, ve směru k Praze.
Po obvodu hlavní nádrže jsou umístěny čtyři dekorativní kamenné vázy, které esteticky doplňují celkový vzhled fontány. Okolo ní je rozmístěno 24 kamenných sloupků spojených robustním řetězem, což kašně dodává majestátní a uzavřený charakter.
Černá věž,
Tato věž, původně známá pod různými jmény jako Nová, Velká, Farní nebo Městská, prošla dlouhou historií. Během 18. století nedošlo k žádné zásadní rekonstrukci, což mělo za následek její postupné zchátrání. Lidé proto začali věž nazývat Černou, což se nakonec stalo jejím oficiálním názvem.
Samostatně stojící městské věže tohoto typu jsou v českých zemích poměrně vzácné, na rozdíl od Itálie, kde jsou tyto architektonické prvky běžnější. V České republice lze podobné věže najít pouze v několika málo městech, mezi které patří Klatovy, Kolín a Hradec Králové. Tyto věže jsou díky svému umístění unikátními památkami, které určitě stojí za návštěvu a prozkoumání.
Tato věž byla původně vybudována jako obranná stavba, sloužící nejen k ochraně města před nepřátelskými útoky, ale také jako preventivní opatření proti požárům. Kromě své obranné funkce sloužila také jako domov pro strážného a jeho rodinu, kteří zde žili až do roku 1956. Strážný mezi svými povinnostmi měl i úkol v případě požáru vyvěsit prapor směrem k ohni a zazvonit na varovný zvon. Na vrchu věže žila také koza, která byla součástí strážného domácnosti.
Českobudějovická radnice,
Českobudějovická radnice, původně renesanční stavba z 16. století, byla později přestavěna do barokního stylu a dnes je považována za jeden z nejvýznamnějších architektonických pokladů města.
Rekonstrukce proběhla v letech 1727 až 1730 podle designu Antonia Erharda Martinelliho, dvorního architekta rodu Schwarzenbergů. Radnice byla vybudována na místě starší renesanční budovy a dvou sousedních domů. Její bohatě zdobená fasáda zrcadlí ekonomický rozvoj města a autonomii městské správy té doby.
Nad hlavním středním oknem je umístěn městský znak Českých Budějovic, který je doplněn o heraldické symboly Moravy, Čech a Slezska. Fasáda je také zdobena antickými motivy, které symbolizují měšťanské ctnosti jako jsou odvaha a věrnost.
Z původního opevnění se do současnosti zachovaly některé části hradeb a věží, včetně Železné panny, která je známá díky svému spojení se středověkým mučícím zařízením.
Železná pana
Název „Železná panna“ byl inspirován mučícím zařízením tohoto jména, které bylo původně umístěno ve věži. Dnes je zde vystavena jeho replika společně s kopií dopisu, který napsal jeden z posledních budějovických katů. Samostatně stojící městské věže jsou v Českých zemích poměrně neobvyklé, oproti Itálii, kde jsou tyto architektonické prvky mnohem běžnější.
V blízkosti náměstí se nacházejí dobře zachované masné krámy z 16. století, které dnes slouží jako oblíbená pivnice stejného jména. České Budějovice tak nabízejí návštěvníkům nejen historické památky, ale i živou kulturu a gastronomii.